Náhrada za ztrátu na výdělku
Stal se Vám pracovní úraz nebo jste utrpěli zranění v důsledku dopravní nehody a Vaše měsíční příjmy neodpovídají těm před úrazem?
Pokud ano, tak by Vás mohlo zajímat, že máte nárok na náhradu ztráty na výdělku. Čtěte náš článek.
1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
V době pracovní neschopnosti pobíráte nemocenské dávky, ale ty samozřejmě nedosahují Vašeho příjmu z doby, kdy jste chodili do práce, tento rozdíl Vám tak náleží jako náhrada ztráty na výdělku.
Pro vznik tohoto nároku je nutné, aby ztráta na výdělku vznikla v souvislosti s pracovním úrazem, nemocí z povolání či zaviněním jiné osoby – tedy např. dopravní nehodou, trestným činem či přestupkem. Dále musíte prokázat, že po dobu Vaší pracovní neschopnosti máte nižší příjmy než před úrazem. Z toho důvodu je potřeba prokazovat, že Vaše příjmy před úrazem a po úrazu se liší, protože právě rozdíl těchto částek je výše Vašeho měsíčního nároku.
Příklad:
Před nehodou/úrazem jste měli průměrný hodinový výdělek 234 Kč na hodinu, počet pracovních dnů pracovní neschopnosti byl 177 (nikoliv kalendářních) s osmihodinovou pracovní dobou. Prvních 14 dnů je Vám povinen poskytovat podporu zaměstnavatel, a to ve výši 60 % průměrného výdělku. Tedy od zaměstnavatele jste dostali za toto období 10.149, – Kč. Od Okresní správy sociálního zabezpečení jste za zbývající období dostali na nemocenských dávkách vyplaceno 223.794, – Kč. Na základě výše uvedených informací dojdeme k závěru, že hrubý předpokládaný výdělek za období vaší pracovní neschopnosti je 332.648,- Kč, po odečtení plateb od zaměstnavatele a OSSZ je Váš nárok na ztrátu na výdělku ve výši 98.706, – Kč.
Tento výpočet ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti pro klienty zajistíme.
2) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Skončením pracovní neschopnosti nemusí automaticky dojít k obnovení Vašich příjmů do výše, v jaké byly před úrazem. Pokud nemůžete vykonávat alespoň stejně placenou práci, či tuto práci nemůžete vykonávat ve stejném rozsahu, potom se Vás týká také nárok na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tento typ náhrady se nazývá také renta, ta vám v závislosti na délce trvání následků zranění může být vyplácena až do věku 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Při výpočtu tohoto nároku se vychází z průměrného výdělku před pracovní neschopností. Zde je nutné dále rozlišovat, zda se jedná o pracovní neschopnost ke stejné práci, kterou jste vykonávali před vznikem pracovního úrazu anebo jste pro následky pracovního úrazu (nemoci z povolání) museli být převedeni na hůře placenou práci.
Často se pojišťovny či zaměstnavatelé snaží argumentovat tím, že zdravotní stav zaměstnance byl špatný ještě před úrazem, a tudíž poškozenému nepřísluší 100% částka odškodění. Tento názor je však nesprávný, jelikož by poté mohl dosáhnout plné částky odškodnění jen člověk, který by byl před úrazem zcela zdráv, bez jakýchkoliv degenerativních onemocnění, pohybových problémů či omezení. S věkem však nevyhnutelně každý z nás ve větší či menší míře bude v rámci svého zdraví omezen, nelze tak takový závěr přijmout. Není tak podstatný váš celkový zdravotní stav, ale příčinná souvislost mezi úrazem a ztrátou na výdělku.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti může být vyplácena jako měsíční plnění pravidelně, či jako jedna částka.
U renty se počítá ztráta na výdělku do budoucna a počítá se také s inflací.