Návrh na zrušení zásady slušnosti Ústavní soud zamítl
Proč se projednávalo zrušení zásady slušnosti a proč je to důležité? Sledujeme pro Vás aktuální judikaturu a níže Vám přiblížíme, o co šlo.
Odškodnění obětí trestných činů, dopravních nehod a dalších poškozených podle občanského zákoníku má svá pravidla a současně lze říci, že zákon uvádí pouze velice obecnou definici toho, jak by spravedlivé odškodnění nemajetkové újmy mělo vypadat. Nikoho tak nepřekvapí, že tímto vznikají problémy se stanovením odškodnění.
1) Kde jsou pravidla výpočtu odškodnění?
Výpočet nároků nemajetkové újmy se provádí podle zákona, který poskytuje obecná pravidla pro stanovení odškodnění jako např. pravidlo slušnosti. Jaká je však podle zásady slušnosti adekvátní částka v případě zlomeniny holení kosti? A záleží, zda byla poškozená osoba profesionálním sportovcem, nebo je bolest zapříčiněná zlomeninou u každého člověka téměř stejná? Bylo tak potřeba stanovit systém hodnocení bolesti a trvalých následků tak, aby výsledkem byla konkrétní výše odškodnění – za tímto účelem vypracoval Nejvyšší soud ve spolupráci se Společností medicínského práva, zástupci pojistitelů a dalších právnických a lékařských profesí Metodiku k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 občanského zákoníku, který zní:
„Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“
2) Jaký byl důvod návrhu na zrušení zásady slušnosti?
Soudce Pavel Vrcha, který byl přeložen z Nejvyššího soudu do Okresního soudu ve Vyškově, podal návrh na zrušení věty druhé § 2958 občanského zákoníku (zásady slušnosti).
Soudce je dlouhodobým kritikem Metodiky k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění. Vytýká zejména to, že dle něho nebyla přijata transparentním procesním postupem. Bývá spojován s názorem, že Metodika představuje komerční produkt, vytvořený bez zmocnění či veřejné kontroly, který „samozvaně obešel zákonodárce“.
Protiústavnost spatřuje zejména v nepředvídatelnosti práva a kolizi s právní jistotou, které představují základní principy právního státu. Druhou rovinu dle něho představuje vyplnění právně ústavního nedostatku Metodikou, která nemá právně závazný charakter.
Ústavní soud však neshledal, že by napadená věta druhá § 2958 občanského zákoníku byla rozporná s ústavním pořádkem, zejména s principy předvídatelnosti práva a právní jistoty. Dále Ústavní soud připomněl, že obecné soudy musí při práci s Metodikou ‒ jako výkladovou pomůckou ‒ do svých úvah promítnout její nezávazný charakter, jakož i její obsahové limity. Metodiku je proto třeba chápat jako nikoli závazný, ale pouze podpůrný podklad pro stanovení výše náhrady nemajetkové újmy za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění soudem.
3) Co nám z toho tedy vyplývá?
Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví je pouze podpůrnou výkladovou pomůckou, která není závazná, ale pomáhá budovat právní jistotu v našem právním státě. Jsme toho názoru, že bez Metodiky, by vznikaly neodůvodněné rozdíly mezi odškodňováním v návaznosti na soud, který by o odškodnění rozhodoval. Právě Metodika nám dává objektivní návod na výpočet nároků a proškolení znalci, se kterými spolupracujeme, jsou následně na základě lékařských zpráv a posudků schopni na v rámci své specializace dospět k co nejobjektivnějšímu výsledku. Pod pojmem slušnost si totiž z podstaty věci každý představí něco jiného. Bez Metodiky by tak pravděpodobně docházelo k právní nejistotě, tedy lidé by nevěděli, co čekat, protože by soudy vycházeli ze svých subjektivních hodnocení.
4) Závěr
Odškodnění vypočtené podle Metodiky může být soudy sníženo či zvýšeno v návaznosti na konkrétní poměry případu (podle zásady slušnosti). V pravidlech odškodňování nemajetkové újmy, tak nedochází ke změnám, současně ale nepřichází upřesnění obecných pravidel uvedených zákonem. V případech trestných činů bývá částka často tak nízká, že je na místě polemizovat o tom, zda byly částky soudem stanoveny na základě slušnosti či spíše obavy přiznat obětem výrazné odškodnění.
Jsme toho názoru, že by se měla pozornost soustředit k aktualizaci či doplnění Metodiky na základě již desetileté praxe spojené s jejím užívání. Současně by její obsah mohl být vtělen do podzákonného předpisu tak, aby nedocházelo ze strany soudů či pojišťoven k jejímu zpochybňování. Metodika je totiž v současné chvíli jediné objektivní vodítko pro určení odškodnění podle občanského práva.
Naše advokátní kancelář neustále sleduje novinky v oblasti odškodnění ať už v případě pracovních úrazů, trestných činů či dopravních nehod. Nebojte se tak na nás v případě zájmu obrátit a my Vám pomůžeme získat Vaše nároky.
